Radiožurnál

Americký prezident Donald Trump a jeho speciální zaměstnanec Elon Musk tvrdí, že šetří peníze daňových poplatníků a že Spojené státy budou efektivnější. Zdůvodňují tak masové propouštění statisíců federálních zaměstnanců, které spustil Muskem vedený Odbor pro vládní efektivitu. Soudy už v několika případech nařídily vzít propuštěné lidi zpátky. O tom, co zažívají, se federální zaměstnanci často bojí mluvit. Radiožurnál natočil svědectví jednoho z nich pod podmínkou anonymity.

„Když píšu partituru, už ji mám tak v hlavě, že k tomu nepotřebuji hudební nástroj. Proto odjíždím do nějakého pustého kaňonu, na Gran Canarii nebo do pouště na jihu Fuerteventury, kde je úplný klid,“ říká skladatel Vladimír Franz o svém tvůrčím procesu. Jak se brání rutině? Co jeho skladby říkají o stavu světa? A jak vzpomíná na své pedagogické působení na učilišti? Poslechněte si rozhovor.

Před tři čtvrtě rokem vyhlásily frakce většinové koalice v Evropském parlamentu tzv. sanitární kordon vůči nové nacionalistické skupině Patriotů pro Evropu. Tento krok odstavil zástupce stran Orbána, Le Penové nebo Babiše od vedoucích funkcí v europarlamentu a měl omezit jejich vliv. Dnes už tato třetí nejsilnější frakce zbytku pravice tolik „nesmrdí“, i když se s ní třeba v přístupu k Ukrajině a Rusku neshodne, potvrzují tři čeští europoslanci z tohoto tábora.

Muskova agentura dál škrtí americké federální úřady. Jedni mu tleskají, druzí se bojí, aby nezadusil rovnou celou demokracii. Kolik už Americe Muskovi lidé ušetřili? A nezatrhne jim to Nejvyšší soud? Téma pro Jana Kalibu, bývalého zpravodaje Českého rozhlasu ve Spojených státech. Ptá se Matěj Skalický.

Před 70 lety vstoupila v Československu do poslední fáze nucená kolektivizace zemědělství. V letech 1955–1960 tak vyvrcholil proces komunistického ničení venkova, jehož důsledky jsou citelné dodnes. Historici obvykle člení kolektivizaci od 1948 na několik částí. Asi nejděsivějším rozměrem této státem organizované krádeže olbřímých rozměrů byla kriminalizace větších sedláků, podle propagandy venkovských boháčů, a vyhánění celých rodin z domovů, a to hlavně v 50. letech.

Podaří se Američanům zprostředkovat ukrajinsko-ruské příměří do Velikonoc? A za jakých podmínek? Jak se zatím rýsuje podoba kandidátek Spolu a ANO do podzimních voleb? A co ukázal rekordní zájem lidí zapsat se do registru dárců krvetvorných buněk? Poslechněte si celou polední publicistiku s Vladimírem Krocem.

Tomáš Hejtmánek se stal sběratelem umění už ve svých patnácti letech a později inspirovali své čtyři děti. Na zahradě vystavuje sochy a jednou do roka pořádá aukci pod otevřeným nebem. „Když vidím kontejner, občas nakouknu, jestli tam nějaký ten poklad nebude. Občas se vyhodí věci, které by se rozhodně vyhazovat neměly,“ říká v pořadu Host Radiožurnálu akademický malíř, galerista, restaurátor a majitel aukční síně Hejtmánek.

Francouzská kina v těchto dnech vysílají český film Vlny o událostech pražského jara, invazi vojsk Varšavské smlouvy a vysílání Československého rozhlasu v letech 1967 a 1968. Na rozdíl od snímku promítaného v Česku je francouzská verze kratší a tamní kina ji vysílají pod názvem Rádio Praha – vlny revoluce.

Jak se čeští chovatelé skotu chrání před zavlečením slintavky a kulhavky ze Slovenska? Proč se Jan Zahradil rozhodl skončit v ODS právě teď? Bude nové vedení Mezinárodního olympijského výboru (MOV) vstřícnější k ruským a běloruským sportovcům? A proč mělo spojenecké bombardování Kralup nad Vltavou přesně před 80 lety tak ničivé následky? Poslechněte si polední publicistiku s Vladimírem Krocem.

Zpěvačka Deborah Pchálková, známá pod přezdívkou Debbi, se narodila v německém Dortmundu. Proslavila se písní Touch the Sun (Dotkni se slunce), která jí vynesla Cenu Anděl v kategorii Skladba roku. Letos navíc vydala nové album Deep Emotions. „Jsou tam určitě písničky, kde jsou více či méně prvky soulu, ale já bych to nazvala spíš takovým pop soulem,“ popisuje zpěvačka Debbi v pořadu Host Radiožurnálu.